LUDĚK SEKYRA, GENERÁLNÍ ŘEDITEL REALITNÍ SKUPINY SEKYRA GROUP:
Teď nám budou vynášet hotely
Stavět jen kanceláře, obchody a bytové domy přestává šéfa společnosti Sekyra Group Luďka Sekyru bavit. Nyní se
chce proto vrhnout i na hotely - například ve Špindlerově Mlýně. Na hotely by tak jedna z největších realitních a developerských firem v zemi měla dávat desetinu investic, ročně tedy miliardu korun.
Více chce investovat i v cizině. Skupina, dosud působící v Česku, Rusku, na Slovensku a Ukrajině, hodlá rozšířit svůj záběr na Chorvatsko, Rumunsko a Dubaj. Celkem se investice firmy mají zdvojnásobit na deset miliard ročně.
HN: Které hotely jste již koupil?
Jednáme o jednom hotelu v Praze a nyní již vlastníme Savoy ve Špindlerově Mlýně.
Ten začneme nejpozději v dubnu bourat.
HN: Savoy je synonymem Špindlerova Mlýna. Proč jej chcete likvidovat?
Nezlikvidujeme, ale od základů zrekonstruujeme. Nelze jinak, jeho dřevěné konstrukce jsou napadené dřevomorkou. Postavíme jeho naprosto věrnou kopii a za ním rezidenční objekt ve stejném horském stylu.
Celkové náklady dosáhnou 450 až 500 miliónů korun.
HN: Proč jste vybral Špindlerův Mlýn? Lyžujete?
Ano, lyžuji a jezdím do Špindlu. Jeden z těch bytů u hotelu Savoy, pokud na něj budu mít, bude můj.
Špindlerův Mlýn se stal velmi atraktivní destinací, i vzhledem k jeho relativně snadné dostupnosti z Prahy. Setkává se tu řada podnikatelů a představitelů veřejného života, je českým ekvivalentem rakouského Kitzbühelu či švýcarského St. Moritz.
HN: Na lyžích se lépe uzavírají obchody než v kanceláři?
Ne přímo obchody, ale je fakt, že taková základní obsahová dohoda se lépe dělá v neformálním prostředí, kde se lze uvolnit: třeba při sportu, při společenských setkáních. Dojednávání konkrétních podmínek pak probíhá v kanceláři.
HN: Vaším oblíbeným sportem je golf. Jaký váš největší projekt se zrodil na greenu?
Nevím, zda bude největší, ale při golfu jsme přišli na myšlenku rezidenčního projektu spojeného s golfovým areálem.
Bydlení u golfu - tímto projektem se nyní intenzívně zabýváme. Jde o lokalitu v okolí pražské Vinoře.
O byty bude dál zájem, bez ohledu na vyšší daň
HN: Stále zmiňujete byty. Myslíte si, že o ně bude zájem, když se od roku 2008 zvýší daň z přidané hodnoty u části bytové výstavby z pěti na devatenáct procent?
Během pěti let chceme postavit pět tisíc nových bytů.
Jsem přesvědčen, že poptávka po bytech, zejména komfortně vybavených a v dobrých lokalitách, trvale poroste.
Případné zvýšení daně se může projevit krátkým poklesem poptávky, ale ten pokles nevidím jako příliš katastrofální. Například na Slovensku je rovná daň, i pro bytovou výstavbu platí devatenáctiprocentní sazba, a poptávka po bytech je tam stále silná.
HN: V původních zemích patnáctky, třeba ve Francii, Belgii, Irsku platí trvale snížené sazby, jen nové státy unie nemají na výjimku nárok...
Samozřejmě, mělo by se měřit všem stejným metrem. Myslím si, že řada procesů v Evropské unii je natolik zbyrokratizovaná a zkomplikovaná různými výjimkami, že daňové regulace v podstatě nejsou funkční.
A stávají se problémem, který podnikatele spíše demotivuje, než aby podporovaly tempo růstu evropské ekonomiky.
HN: Jsou tyto vaše výhrady vůči unii příčinou toho, že expandujete na Balkán, do Orientu, ale nikoli do západní Evropy?
Ne, příčiny jsou ryze tržní.
Zatímco v západoevropských zemích realitní investice vynášejí čtyři pět procent, v Moskvě to je dvojnásobek. A je třeba i přiznat, že pro vstup na západní trhy nejsou české firmy dostatečně kapitálově vybaveny.
Státní zakázky dostává stále stejná skupina firem
HN: Kapitál chybí i českému státu v roli investora, řada potřebných objektů proto dosud nestojí. Vy jste známým propagátorem partnerství veřejných a soukromých financí (PPP). Proč se o PPP jen mluví a pořádně nefunguje?
Projekty PPP jsou modelem, který se ve světě osvědčil. Jen ve Velké Británii tak byly dosud realizovány investice za sedmdesát miliard eur. Zavedení PPP nicméně vyžaduje novou legislativu a také transparentní a konkurenční výběrové řízení. A rovněž kontrolu a metodickou pomoc státu.
HN: Jakou metodickou pomoc může poskytnout český stát, když poslanci připraví koncesní zákon s limitem dvou miliónů korun, což svědčí o nepochopení principu PPP?
Je pravda, že tato metoda se vyplatí pouze u dlouhodobých projektů, které mají určitou velikost, mělo by jít o miliardy korun.
Ale metodická pomoc tady je, vzniklo PPP centrum. To by mělo zadavatelům pomoci při zadávání výběrových řízení tak, aby měli šanci i noví uchazeči, třeba realitní a finanční investoři.
Zatím jsou státní zakázky jen v rukách úzké skupiny stavebních firem.
HN: Jde vám tedy především o to, aby se ke státním zakázkám dostala také Sekyra Group. Máte vytipované konkrétní projekty?
Ministerstvo spravedlnosti má připravené dvě věci, jednak vězeňský areál, jednak justiční palác.
V oblasti dopravy se zajímáme o pražský evergreen, což je rychlodráha mezi Prahou, ruzyňským letištěm a Kladnem.
Podstatná je majetkoprávní a územněsprávní příprava projektů. Projekty je nutné vypisovat až v momentě, kdy jsou k dispozici všechna povolení a pozemky.
HN: Mezi předpoklady úspěchu jste uvedl i konkurenční tendr. Myslíte si, že lze v Česku vypsat veřejnou soutěž, jejíž podmínky by nevyhovovaly jednomu z uchazečů více než ostatním?
Měl by to být cíl.
HN: Pamatujete takový tendr?
Bohužel se v Česku dosud nerealizoval žádný projekt PPP.
Naše výsledky? Přečtěte si je ve výkazech
HN: Dalším předpokladem je podle vás transparentnost. Nakolik je transparentní Sekyra Group?
Snažíme se být. Snažíme se podnikat způsobem, který vychází vstříc našim zákazníkům.
A našimi nájemci jsou světové společnosti jako Nestlé, T-Mobile, Deutsche Bank.
Pokud bychom neposkytovali služby transparentní, tak by našimi zákazníky nebyli.
HN: Neodpovídáte na otázku: to, že automobilka dělá auta, která jdou na odbyt a kupuje je třeba vláda, ještě nic neříká o tom, zda automobilka jedná transparentně. Jak ochotně zveřejňujete, kdo za skupinou stojí, s kým se spojujete, jaké máte zisky?
Tyto věci jsou v podstatě zřejmé jednak z účetních výkazů...
HN: Jaký zisk tedy ukazují vaše účetní výkazy za loňský rok?
... jednak jsou součástí nějaké vnitrofiremní strategie, kterou vždy nemůžeme komunikovat.
My můžeme naznačit objem investic: v příštích pěti letech dosáhnou dvou miliard eur v regionu střední a východní Evropy.
HN: S jakým výnosem počítáte?
Výnosnost by se měla pohybovat zhruba mezi patnácti až dvaceti procenty.
HN: Jak hodnotíte podmínky pro podnikání v Česku a v cizině?
Česká republika je dnes jednou z nejstabilizovanějších zemí v regionu, investičně i turisticky velmi atraktivní.
Samozřejmě, řada reforem ještě na svou realizaci čeká, jako reforma zdravotnictví či penzijního systému.
Dále je to otázka daňová. Pro podnikatele je podstatné zjednodušení daňového systému, třeba formou rovné daně. Inspiraci můžeme brát od sousedů.
HN: Problémy, které jste nastínil, jsou ale známé už delší dobu. Myslíte si, že jsou v zemi politici, kteří dokážou navrhnout efektivní reformy a odváží se je uskutečnit?
Je to otázka jednak schopností, jednak politických možností.
Konečná podoba reforem bude asi výsledkem nějakého kompromisu v povolební koalici.
Věřme tomu, že ten kompromis bude dobrý pro všechny a bude představovat skutečnou reformu a ne pouze východisko z koaliční nouze.
Luděk Sekyra
Kariéru milionáře a majitele jedné z největších tuzemských realitních a developerských skupin Luďka Sekyry (42) odstartovala změna politického režimu v roce 1989. Původně vystudoval práva a do změny režimu působil na Karlově univerzitě jako pedagog. Postupně se začal zabývat advokacií, v letech 1992 až 1996 byl partnerem advokátní kanceláře Bakeš & Sekyra. V právní praxi se stále častěji setkával s restitucemi. Svým klientům poté začal pomáhat s rozvojem získaných pozemků, až posléze transformoval advokátní kancelář v developerskou a realitní skupinu.
V současné době Sekyra Group rozvíjí komerční projekty ve čtyřech evropských zemích v rozsahu 300 tisíc čtverečních metrů a staví kolem tisíce bytů ročně.
Je svobodný, mezi jeho koníčky patří státověda, golf a tenis.
Zdroj: Hospodářské noviny
|
;)
• 
